Olivín: Tajemný drahokam s překvapivými vlastnostmi

Olivín

Vznik a naleziště olivínu

Olivín není jen tak ledajaký minerál. Vzniká v obrovských hloubkách zemského pláště, více než 40 kilometrů pod povrchem, kde vládnou extrémní podmínky. Za působení vysokých teplot a tlaků se z magmatu, které je plné hořčíku a železa, rodí nádherné krystaly olivínu. Když se pak magma vydá na svou cestu vzhůru, bere s sebou i tyto zelené drahokamy. Občas se stane, že magma prorazí až na povrch během sopečné činnosti, a tak se olivín stává součástí vulkanických hornin. Jindy se magma zastaví někde v zemské kůře, kde postupně ztuhne. Tím vznikají horniny jako gabro nebo peridotit, ve kterých často najdeme právě olivín. A co je zajímavé - olivín není výhradně pozemský minerál. Vědci ho objevili i v meteoritech, což dokazuje, že se vyskytuje i jinde ve vesmíru.

Chemické složení a vlastnosti

Olivín je fascinující minerál ze skupiny silikátů, který má různorodé chemické složení. V jeho struktuře se střídají prvky hořčík a železo, proto ho chemici zapisují jako (Mg, Fe)2SiO4. Když je složený čistě z hořčíku, říkáme mu forsterit (Mg2SiO4), a když převládá železo, jde o fayalit (Fe2SiO4). Mezi těmito krajními variantami najdeme spoustu mezistupňů s různými poměry obou prvků. Zajímavé je, že podle složení se mění i barva minerálu. Zatímco forsterit bývá průhledný nebo světle žlutý, fayalit má tmavě zelený až černý odstín. Většinou ale olivín potkáme v různých zelených barvách - od typické olivové po žlutozelenou. Na Mohsově stupnici dosahuje slušné tvrdosti 6,5-7, takže se jen tak nepoškrábe. Je to docela těžký nerost s hustotou 3,2-4,4 g/cm3. Kyseliny mu moc neublíží, ale když přijde do kontaktu se zásadami, rychle se rozloží.

Typické zelené zbarvení

Olivíny jsou fascinující skupina nerostů, které se vyskytují v různých variantách od forsteritu až po fayalit. Jejich nezaměnitelná zelená barva je něco, co každého na první pohled zaujme. Když se podíváte blíž, zjistíte, že za tímhle krásným zbarvením stojí železo ukryté v jejich vnitřní stavbě. Je to vlastně docela jednoduché - čím víc železa v sobě olivín má, tím výraznější je jeho zelená barva. Když vezmete třeba forsterit, který obsahuje hodně hořčíku, uvidíte světlejší, někdy až žlutavě zelené odstíny. Naopak fayalit, který je bohatý na železo, se pyšní tmavě zelenou barvou, která občas přechází až do hnědozelené. Do hry vstupují i další prvky jako nikl nebo chrom, které můžou olivínu propůjčit zajímavé modravé nebo nažloutlé nádechy. Zelená barva je pro olivíny tak charakteristická, že když geolog v terénu narazí na zelený minerál, často ho to první navede právě k olivínu.

Olivín jako drahokam peridot

Olivín patří mezi běžně se vyskytující minerály v přírodě. Jeho chemický vzorec je (Mg, Fe)2SiO4. Tento nádherný kámen okouzluje svým typickým zeleným zbarvením, které mu dodává obsažené železo. Zajímavé je, že čím víc železa v sobě olivín má, tím sytější zelenou barvu získává. V přírodě ho můžeme najít v různých odstínech - od světle žlutozelené až po tmavě zelenou.

Tento minerál se dá najít na spoustě míst po celém světě. Těží se třeba v Brazílii, Číně, Pákistánu nebo ve Spojených státech. Když se olivín vybrousí do podoby drahokamu, říká se mu peridot. Tenhle drahý kámen si lidé oblíbili už ve starověku kvůli jeho nádhernému lesku a barvě. Největší ložiska peridotu leží na ostrově Zeberged uprostřed Rudého moře.

Olivín se ale nevyužívá jen ve šperkařství. Má své místo i v průmyslu, kde se z něj vyrábějí žáruvzdorné materiály nebo slévárenské písky.

Olivín, drahokam s barvou jarní trávy, v sobě ukrývá sílu země a tajemství dávných vulkánů.

Anežka Svobodová

Využití v klenotnictví

Olivín patří mezi nejkrásnější zelené drahé kameny, které lidstvo zná už tisíce let. Jeho nádherná zelená barva připomíná jarní listí a vzniká díky obsahu železa uvnitř kamene. Podle množství železa může olivín hrát různými odstíny - od světle žlutozelené až po sytě olivovou. Je to docela odolný kámen, který na Mohsově stupnici dosahuje hodnot 6,5 až 7, proto se skvěle hodí do šperků. Nejčastěji ho najdete v prstenech, náušnicích nebo přívěscích, kde obzvlášť vynikne ve spojení se žlutým či růžovým zlatem. Pro svou jedinečnou barvu a třpyt si olivín oblíbili všichni, kdo touží po výjimečných a stylových špercích.

Vlastnost Olivín
Chemický vzorec (Mg,Fe)2SiO4
Barva Žlutozelená až tmavě zelená
Tvrdost (Mohsova stupnice) 6.5-7
Lesk Skelný

Olivín v historii a mytologii

Olivín, ten nádherný kámen se sytě zelenou barvou jako jarní tráva, už po generace přitahuje lidskou pozornost. Jeho příběh se vine staletími jako tajemná řeka plná zajímavých zákrut a pověstí. Ve starém Egyptě považovali olivín za výjimečný poklad a spojovali ho s mocným bohem Ra. Egypťané byli přesvědčení, že tento kámen dokáže prozářit i tu nejhlubší tmu a ochránit před zlými silami. Proto z něj s oblibou vyráběli ochranné amulety a nádherné šperky. Také ve starověkém Římě si olivín získal významné postavení. Říkali mu večerní smaragd, protože jeho zelený odstín zářil i za soumraku a v šeru. Římští šperkaři ho s láskou zasazovali do prstenů, náušnic a jiných ozdob. Lidé věřili, že jim přinese bohatství, štěstí a klidné noci. I dnes si olivín zachovává své tajemné kouzlo a podmanivou krásu. Jeho bohatá minulost nám ukazuje, jak moc jsou drahokamy propojené s našimi tradicemi a duchovním životem.

Péče o šperky s olivínem

Pokud máte olivínové šperky, určitě stojí za to věnovat jim správnou péči. Tenhle nádherný kámen, kterému se občas říká i peridot, sice patří mezi ty odolnější, ale přesto si zaslouží opatrné zacházení. Aby se nepoškrábal, je fajn ho skladovat zvlášť od ostatních šperků - ideálně v samostatné krabičce vystlané měkkým materiálem.

S olivínem musíte být opatrní, co se týče teplot. Nesnáší dobře ani velké horko, ani prudké teplotní výkyvy. Když ho vystavíte vysokým teplotám, může ztratit svou typickou barvu, a při náhlých změnách teploty dokonce prasknout.

Čištění je naštěstí jednoduché - stačí vlažná voda s trochou jemného mýdla a měkký hadřík. Pak šperk opláchněte čistou vodou a pořádně osušte. Rozhodně se vyhněte drsným čističům nebo chemikáliím - ty by mohly kámen nenávratně poškrábat.

Publikováno: 08. 02. 2025

Kategorie: geologie